Tak a je to tady - máme termín operace

Mamka a taťka jsou trochu zaskočeni tak brzkým termínem. Definitivní rozhodnutí od pojišťovny tedy ještě nemáme, ale to už by měla být snad jen procesní záležitost. Čekalo se na termín z londýnské nemocnice, ta zase čekala na potvrzení z pojišťovny. Tak trochu Hlava XXII, ale nakonec se síly všech zúčastněných napnuly a ledy se pohnuly. 

Na jednu stranu je to úleva, ale taky na mamce vidím, jak je víc nervózní a vystresovaná. Je potřeba udělat hrozně věcí. Seznam všech “připravit, zařídit, nakoupit, zrušit” je dlouhý a moc neubývá. Mamka tedy hodně úkolů zmákla dopředu - třeba přeložit lékařské zprávy do angličtiny, nakoupit dostatek odsávacích cévek, filtrů a léků…zkrátka aby bylo všeho dostatek na 2 měsíce mimo domov. 

Doteď jsme neměli ani zamluvené ubytování. Mamka sice bude se mnou na pokojíčku, ale taťku tam přes noc už nenechají. A po pár týdnech nás snad sice pustí z nemocnice, ale ještě nějaký čas budeme muset docházet každý den na kontroly. 

Nabalíme tedy naše autíčko až ke stropu a vezmeme to přes Německo, Holandsko, Belgii, Francii a pak trajektem přes kanál La Manche do Anglie. Bude ze mě velká cestovatelka! Proč neletíme letadlem? Jednak máme hodně věcí, odsávačky, inhalátor, léky…a taky bych spíš mohla mezi hromadou lidí něco chytit. Proto bude lepší přepravit se po vlastní ose. Je to ale dálka, tak po cestě asi někde v okolí Antverp přespíme. Kdybyste měli tip na ubytko, napište. Jinak něco zamluvíme přes Booking.com :) 

Po příjezdu mě čeká ještě předoperační vyšetření a detailní rozbor toho, jak budou doktoři postupovat. Apropos doktoři - jeden má jméno indické, druhý italské, a jsou to fakt světové špičky. Pokud se rozhodnou do rizikové operace spojení obou pahýlů jícnu a rekonstrukce průdušnice jít, čeká mě pár dní na ARO, JIPce a pak na pokojíčku s maminkou. 

Nemocnice Great Ormond Street Hospital na webu i z recenzí vypadá fakt prima. Až tam nějakou chvíli strávím, napíšu, jaké jsou sestřičky, dětský koutek i hračky. Mrkejte na fotce na novou výzdobu hlavního vchodu nemocnice. Je parádní, že jo!

V nemocnici pracuje i jeden skvělý český doktor, dokonce se mu říká profesor. A navíc je kamarádem mojí babičky. Ona je totiž taky dětská doktorka, ale přes srdíčka. Takže tam budeme mít i podporu na místě. Úplně super! Mamka si připravila i slovníček odborných anglických názvů, ale i tak jsem zvědavá, jak se domluvíme. A jak se v anglickém znakovém jazyce říká třeba prasátko, pohádka nebo hrát si. Snad mi tam taky budou rozumět. 

Pořád ale zůstává dost věcí, které nevíme a mnoho otazníků visí ve vzduchu. Abych se nebála, budu mít s sebou parťáka medvídka jménem Madalu Molinari. Ten na mě bude dohlížet, a taky já na něj. Je to medvídek mého kamaráda paraglidisty. Rozhodl se, že tuhle cestu absolvuje se mnou a bude se mnou sdílet zážitky společně. 

Moc bych chtěla všem poděkovat za veškerou podporu, psychickou/morální i finanční. Bez vás bychom si spoustu věcí nemohli vůbec dovolit. A s větším klidem koukáme i na příští měsíce/roky.
Nevíme, kolik peněz nás to ve finále bude stát. Bude se to odvíjet od mého stavu. Samotnou operaci nyní snad uhradí pojišťovna, my hradíme všechny výdaje okolo. Případné další operace v Londýně (např. výhledově pozdější pokus o rekonstrukci hlasivek) bude pak muset opět projít schvalováním u pojišťovny. Takže co neutratíme teď, poslouží jako polštář na výdaje spojené s dalšími operacemi v Great Ormond Street Hospital.

Díky díky díky a budu moc ráda za sdílení příběhu. Držte mi palce a sledujte mé dobrodružství za nápravou mého tělíčka. 💜